Přijde vám nadpis článku absurdní nebo komický? V tom případě jste úplně vedle - v dávné minulosti totiž na území naší dnešní městské části obrovití osrstění chobotnatci skutečně žili. A nejenom oni. V době před nějakými 30-25 tisíci let se tudy proháněli jeskynní lvi, hyeny, koně, zubři, pižmoni a další „menažérie" poslední doby ledové. V období pleistocénu však obýval naši krajinu také pravěký člověk moderního typu - vyskytovaly se zde totiž populace tzv. lovců mamutů. Archeologické nálezy naznačují, že i v okolí Hradce Králové kdysi číhali tito naši dávní předkové na svoji lovnou kořist.

Jeden z nejzajímavějších objevů z této doby spatřil světlo světa před 112 lety v nedalekých Svobodných Dvorech. V dubnu roku 1899 zde byly v někdejší cihelně pana Jaroslava Morávka-Tvrzského odkryty obří mamutí kly, z nichž delší měřil na délku 2,72 metru a jeho objem činil na dolním konci 60 centimetrů. Druhý kel ležel v jeho těsné blízkosti a překrývaly se navzájem. Dále byla odkryta také čelistní kost s lícními zuby o hmotnosti 5 kilogramů a délce 48 cm. O celkové velikosti obřího savce svědčila každá odkrytá část jeho skeletu, včetně bezmála metrových žeber. Přitom šlo ještě o mladého, zřejmě nedospělého jedince. Ve své době se stal nález velkou atrakcí a se zájmem si jej prohlíželi tehdejší prominenti z blízkého i dalekého okolí (podívat se přijeli i turisté z Vídně, Berlína nebo Vratislavy) a zástupy místních obyvatel. Místo se stalo také cílem návštěv školních kolektivů v rámci přírodovědných exkurzí. Zvýšeného cestovního ruchu tehdy aktivně využili i místní hostince a o mamutovi se prý hovořilo rovněž ve vlacích a snad všech tehdejších domácnostech. K nálezu se vyjadřovali slavní badatelé své doby, například i archeolog Jan Nepomuk Woldřich (1834-1906). Josef Ladislav Píč (1847-1911) nebo Karel Jaroslav Maška (1851-1916), proslavený zejména objevy z moravských nalezišť. Všichni se přitom shodli na tom, že se jedná o velmi významný objev.

Zkamenělina se nacházela asi tři metry pod zemí a v nedaleké cihelně zase v přibližně stejně starých vrstvách ležely kosti zubrů, koní, losů a srstnatých nosorožců. Kromě obřích klů bylo odkryto také několik žeber s obratli, části pánevních kostí, spodní čelist se dvěma stoličkami, kloub jedné z nohou a množství dalších fosilních fragmentů. Později byly objeveny i další části kostry, která se tak ukázala být téměř kompletní. Otázkou zůstávalo, jak se kostra mamuta do onoho místa vlastně dostala. Rozluštění této hádanky bylo velmi zajímavé. V polovině dubna roku 1899 byl přímo mezi žebry a obratli mamuta objeven ostrý pazourkový nůž, který nepochybně patřil pravěkému člověku. Nožík měřil 9 centimetrů na délku a 1,5 cm na šířku. Později byl objeven ještě druhý nůž a také zbytky ohniště. Tento nález zřejmě definitivně potvrzuje domněnku, že mamut byl zabit a „naporcován" dávnými lovci, kteří využili jak jeho maso, tak i kůži, srst a některé orgány (zejména mozek, který byl oblíbeným pokrmem, bohatým na bílkoviny). Je možné, že by bývali odtáhli také kly, ale z nějakého důvodu se pro ně již nevrátili. Na území dnešních Svobodných Dvorů i Plotišť se tak nejspíš nesčetněkrát odehrálo drama lovu obří a nebezpečné zvěře i jejího následného zužitkování. Je možné, že právě na místě Morávkovy cihelny kdysi existovala dokonce jakási primitivní „porcovna" mamutího masa, to už je ale pouhá spekulace. Objeveny zde byly také pozoruhodné pozůstatky mamutího mláděte. Co tedy dodat závěrem? Více informací o těchto zajímavých okolnostech pradávného života v okolí Hradce Králové nám snad odhalí až případné budoucí objevy. Právě Plotiště by na ně přitom mohly být nejbohatší.

Prameny: Ratibor, roč. 1899