Ke dni 26. května roku 1850 byl zrušen hradecký magistrát a město začalo být spravováno samostatným úřadem. Byl zřízen trestní soud a okresní hejtmanství, protože zrušením vrchnostenských úřadů byly souběžně odstraněny také vrchnostenské soudy. Ve stejném roce vzniklo také četnictvo. Plotiště, do té doby rozdělené na tři díly podle robotních povinností, byly od roku 1848 císařskou konstitucí těchto břemen zbaveny. Teprve od této doby tedy můžeme mluvit o obci jako samosprávném celku.

Volby představeného a výboru proběhly v Plotištích pravděpodobně v první polovině roku 1851. Z této významné události se bohužel nedochoval zápis, informace o něm tak máme pouze z „Pamětního spisu", vydaného v roce 1853. Podle podpisů tohoto dokumentu, uloženého později do opravené báně na kostelní věži, se dozvídáme jména některých osob, které můžeme považovat za první představené této obce. Zvoleni tehdy byli: Jan Komárek z č. p. 104 jako představený; Václav Prha z č. p. 40 a František Komárek z č. p. 158 jako obecní radní; dalších osm osob pak bylo zvoleno za členy výboru. Hned v prvním roce samosprávy bylo vydáno 24 zlatých stříbra na podporu chudobných obyvatel Plotišť.

V roce 1851 našla štědrého mecenáše také plotišťská škola. Stal se jím sedlák Karel Barták, tehdy obývající usedlost s č. p. 82. Dle jeho závěti ze dne 4. června stejného roku (kdy zemřel) byla založena „Bartákova nadace" pro chudé žáky zdejší školy s částkou 100 zlatých, další finanční příspěvky měla podle testamentu zaplatit jeho manželka. Poslední vůle Karla Bartáka vešla v platnost k 1. červnu 1861 a byla velmi vítanou podporou; ještě v roce 1918 vybrala správa školy roční úrok z této nadace v částce 16 tehdejších korun ve prospěch chudé školní mládeže. Po vzniku samostatného státu se však další informace o nadaci zcela ztrácí z dostupných pramenů.

V polovině 19. století se začíná v Čechách vedle čekanky pěstovat také řepa cukrovka (nejbližší cukrovar byl tehdy v Syrovátce). V roce 1853 byl opraven zchátralý kostel v Plotištích, který byl postaven již roku 1787 z užitku zrušeného kostela sv. Petra na tehdejším Předměstí Královéhradeckém. K opravě byla obyvateli shromážděna částka 4648 zlatých a 20 krejcarů stříbra, mnozí osadníci navíc vypomáhali s přivážením materiálu a nezbytnými ručními pracemi. Oprava byla dle dochovaných záznamů pronajata ve veřejné dražbě ve Smiřicích a propachtoval ji obchodník smíšeného zboží v Plotištích, pan Jan K. Souček.

V roce 1854 bylo zaznamenáno nebývale silné krupobití, které zničilo úrodu v Předměřicích, Lochenicích, Světí a Sendražicích. Je velmi pravděpodobné, že velké škody způsobilo také v Plotištích. Kvůli rozsahu pohromy byla státem poskytnuta alespoň malá náhrada odpisem daní. Mezitím probíhalo ve velkém peněžní vyvazování z robotních povinností, ke kterémuž účelu sloužily speciální vyvazovací komise. Tyto události však vedly ke zmatkům a k nárůstu velkého množství sporů a dlouhodobých soudních pří.

V roce 1855 byla zahájena stavba první železniční trati na trase Pardubice-Liberec, přičemž dráha v úseku od Josefova do Smiřic byla vyměřována v plotišťském katastru. V září se začalo stavět původní hradecké nádraží. Majitelům pozemků, přes které dráha vedla, byla k jejich spokojenosti vyplacena poměrně bohatá finanční náhrada. Méně spokojení však byli majitelé větších stád, zvyklí hnát je na pastvu libovolným směrem. Marie Piroutková z Plácek tak například zaplatila 30 krejcarů pokuty za to, že hnala stádo přes nově založenou trať.

Mírná zima a nepříznivé jaro v roce 1857 byly neštěstím pro mnoho plotišťských rodin. V matrice zemřelých je uvedeno, že toho roku zemřelo 24 dětí na spálu a 4 osoby na tyfus. V čísle 116. například zemřel hospodář Josef Bednář, jeho manželka Marie i dcera Anna. Ve stejném roce byla také opravena kaple sv. Izidora. Není bez zajímavosti, že 3. října roku 1857 přijela na hradecké nádraží historicky první lokomotiva. Tuto událost s nadšením sledovalo i množství plotišťských obyvatel.

Počasí bylo v 50. a 60. letech 19. století velmi proměnlivé a obyvatele trápily střídavě extrémní sucha, velké mrazy, povodně a větrné kalamity. Periodicky se objevovaly vražedné epidemie nakažlivých nemocí, proti kterým bylo tehdy jen velmi slabé obrany. Největší pohroma celého století však byla způsobena lidmi samotnými a přišla památného roku 1866.

Prusko-rakouská válka v roce 1866 výrazně postihla především Východní Čechy a okolí Hradce Králové. Prusové se neocitli u Hradce rozhodně poprvé, k tomu došlo již na počátku vlády Marie Terezie v letech 1742 a 1743. Pruská invaze do Čech o více než 120 let později se však odehrávala ve zcela jiném měřítku. Když se početné oddíly cizích vojáků blížily do tohoto kraje, obyvatelé zanechávali dobytek i majetek na místě a snažili se zachránit holý život nebo zdraví útěkem. Prusové sebou tehdy brali především mladé lidi k nucené službě u jejich armády a v polních lazaretech. V Plotištích vznikla panika ke 29. červnu, když se již k Hradci blížilo ustupující rakouské vojsko od Náchoda a Skalice. Hradecká pevnost vyklízela civilní obyvatelstvo a připravovala se na válku, svoji roli v konfliktu však nakonec nesehrála (což také rozhodlo o postupném zbourání hradeb po skončení války). V Plotištích pak bylo od 30. června ubytováno na 40 000 rakouských vojáků, kteří zde čekali na osudný den 3. července 1866.

Mezi obcemi Chlumem a Plotišti byla toho dne vybojována jedna z nejkrvavějších bitev celého 19. století, známá dnes jako „Bitva na Chlumu" nebo „Bitva u Hradce Králové". Ta dopadla pro rakouské vojsko (složené z velké části z českých vojáků) katastrofálně a o život zde přišly celé tisíce vojáků. V Plotištích byl kostel, fara i škola přeměněny na polní nemocnice a byli sem sváženi ranění. Prusové pak podle očekávání loupili, drancovali a vše co mohli, odváželi sebou zpět do Pruska. Co sami nenašli, získali za pomoci posluhovačů a udavačů, kteří jim ukázali i poslední zazděný sklep se zásobami na zimu. Obyvatelům tak bezprostředně hrozil hladomor a choroby. Krátce po konfliktu, který zanechal po celém okolí rozesetá mrtvá těla koní i vojáků, se nikoliv překvapivě rozmohla cholera. Na následky této nemoci zemřelo jen v Plotištích 35 osob. Válka navíc ještě nebyla u konce a Prusové se k Plotištím dostali zanedlouho znovu, když pronásledovali prchající oddíly Benedekova rakouského vojska. Podle dochovaných údajů si jen těžko uděláme představu, kolik zmařených životů (ať již přímo bojovými akcemi nebo průvodními jevy války) tento konflikt přinesl vojákům i civilnímu obyvatelstvu. Události tohoto roku tak patří bezpochyby k nejsmutnějším v celých dějinách Hradecka.

Dalším nepříznivým obdobím pro obec byl rok 1872. Velmi vlhké a deštivé počasí bylo příčinou vzniku nakažlivých nemocí. Od 5. února, kdy se vyskytl první případ černých neštovic, řádila tato děsivá choroba plných 7 měsíců. V době, kdy ještě neexistovalo preventivní očkování, této nemoci podlehlo 25 dětí. Kromě neštovic se vyskytl také tyfus a spála. Ty si vyžádaly život dalších 4 osob. Nepříznivým průvodním jevem byly také rozsáhlé povodně, které na Labi i Vltavě způsobily po celém území velké škody. V Plotištích byla dokonce uspořádána sbírka na pomoc pražským obětem těchto povodní. Ta vynesla na danou dobu úctyhodných 219 zlatých. Povodně nakonec způsobily také plošnou hnilobu brambor, vedoucí k výrazné neúrodě. Jak už to bývalo i v mnoha starších případech, následující rok 1873 byl naopak velmi suchý.

Dnem 1. ledna roku 1876 vešel ve všeobecnou známost zákon z roku 1871 o metrických měrách a vahách. Až dosud užívané palce, střevíce, sáhy, lokte, loty a libry, korce, čtvrtce ad. Přestaly plnit úlohu zákonných měr a vah. Vystřídaly je stále používané jednotky metry, litry, kilogramy atd.

V roce 1879 byla založena s výjimkou plotišťské školy první a dosud jediná instituce „k hmotnému a kulturnímu povznesení zdejších hospodářů", tzv. Hospodářsko-čtenářská Beseda. Dne 23. prosince tohoto roku svolal starosta obce Jan Košťál z č. p. 92 schůzi občanů, v níž byl zvolen přípravný výbor spolku. Do něho byl zvolen sám starosta Košťál, dále František Komárek z č. p. 158 a Antonín Petr, úředník cukrovaru v Předměřicích. V dalších letech plnil spolek v této odedávna zelinářské obci velmi dobře svoji osvětovou a kulturní úlohu. Již v roce 1881 obdržela Hospodářsko-čtenářská Beseda čestný diplom za obeslání chrudimské krajinské výstavy zdejší zeleninou. Změny se však děly i v jiných oblastech. Ve stejném roce se v Plotištích poprvé staví nádraží a železniční trať České obchodní dráhy, které se tehdy říkalo všeobecně „komerciálka". Stavěl se také viadukt a celkově protínaly katastr obce již tři železniční dráhy. Také Plotiště tak vstupovaly do závěrečné části 19. století jako obec „poznamenaná" výdobytky tehdejší techniky.